Po Africe - přidejte se k nám a navštivte to nejzajímavější a nejkrásnější z Afriky

JAR 2014_1

zpět na úvodní stranu

JAR 2014_1 Jihozápadní trasa - Národní parky

V JAR jsme tentokrát strávili téměř 14 dní čistého času a během té doby jsme najeli přesně 2600km v již tradičním vozidle Toyota Corolla od společnosti Budget, se kterou jsem už několik let maximálně spokojený. Naše cesta začala v Kapském městě. Na Kapském poloostrově jsme strávili prvních pár dní a během té doby jsme navštívili Mys Dobré naděje, Cape Point, Boulders Beach s tučňáky v Simons Town a poté samozřejmě Stolovou horu a nedaleký Lions Head.

Z Kapského poloostrova jsme se pak přesunuli o 300 km východněji do malého městečka Gansbaai, kde jsem před šesti lety absolvoval cestu za velrybami. Tentokrát jsme se oblékli do ne oprenů a potopili se do 14°C studených vod Atlantiku s několika nádhernými čtyř metrovými bílými žraloky, což byl opravdu intenzivní zážitek. O zhruba 100km dál jsme také navštívili Cape Agulhas, nebo-li Střelkový mys, který je nejjižnějším bodem Afriky a současně místem střetu dvou oceánů. Poté naše cesta vedla přes Bontebok National Park do oblasti města Oudtshoorn, kde se nachází velký jeskynní komplex Cango Caves. Z této oblasti plné pštrosů jsme se ještě ten samý den vrátili k oceánu a přespali jeden den laguny Indického oceánu ve Wildernes NP, než jsme se přesunuli o 250km východněji do Port Elizaberth, tedy přesněji řečeno do nedalekého Addo Elephant NP.

Z parku plného slonů vedla naše cesta severozápadně do polopouštní oblasti Karoo u města Beaufort West. Zde se nachází Karoo National Park, který patří k mým srdcovým záležitostem. Nejen, že byl prvním národním parkem, který jsem v JAR navštívil, ale je také plný nádherných stolových hor. Z Karoo jsme se přes úrodná údolí plná vinic v oblasti Worcester, Paarl a Stellenbosch přesunuli na poslední noc zpět do stínu Stolové hory. Cesta to byla díky opravdu horkému počasí náročná, ale stála za to! Viděli jsme tři nové národní parky, viděli dost zvířat, užili si slunce a hlavně jsme měli možnost vidět vidět bílého žraloka na méně, než metr v jeho přirozeném prostředí. 

› OČIMA ÚČASTNÍKŮ 
FOTOGALERIE Z CESTY 
- ODKAZ NA EXPEDIČNÍ DENÍK


Zvětšit mapu
nahoru
© Copyright 2012 - 2019 František Červený | Tvorba internetových stránek
úvodní strana | JAR 2012 | JAR 2011 | JAR 2008 | informace | nabízíme | kontakt | můj blog